Chovatelská stanice od Dánských králů si váží a ctí moto Klubu Bretaňských ohařů

Společenský vývoj  po roce 1989 nás přesvědčil,že život není možné vtěsnat do ekonomických kategorií. Myslím, že ten, kdo ve svém životě dokáže respektovat přírodu a souznít s ní, má šanci stát pevně ve větru věcí. Člověk, který nepoznal nádheru podzimního lesa, který nezažil večerní ticho koňské stáje a který nikdy nedal jméno psu, nežije naplno.
Josef Lux v knize "Jeho Milosti císařské obora koňská"

Bretaňský ohař

      je velice inteligentní pes středního vzrůstu ze skupiny ohařů. Francouzi pro ně mají výstižné slovní spojení: Maximální výkony při minimálních rozměrech.  Angličani je výstižně nazývají: Litlle Pointer- Malý Pointer. Tito psi bývají velice oddaní svému pánovi, proto hůře nesou pozdější změnu majitele. Má vynikající čich, je hbitý, mrštný, rád aportuje a dokáže vystavit zvěř. Původ plemene je z Francie, konkrétně z části nazývané Bretaň, kde je i v dnešní době nejčastěji vídaným ohařem. Byl vyšlechtěn z kontinentálních španělů a setrů, asi jeho nejbližším příbuzným je anglický špringršpaněl. První standard tohoto plemene byl sepsán a schválen roku 1907, současná podoba byla uznána v roce 1938. V České republice existuje jen poměrně málo chovných stanic tohoto plemene. Jejich seznam je k nalezení na stránkách Klubu bretaňských ohařů. Oficiální zkratka používaná v Česku je EB. Číslo standardu je 095.

Vzhled

          Bretaňský ohař je temperamentní, rychlý, vytrvalý, bystrý a při tom dobře ovladatelný ohař. Díky své malé kohoutkové výšce 47-51 cm  je nejmenším ohařem. Tělo by mělo být čtvercového tvaru mírně podsadité, krk krátký, široký, harmonicky se napojující na hřbet. Nohy středně dlouhé, dobře osvalené, schopné uběhnout  i velké vzdálenosti. Hlava na temeni je zakulacená, k nosu lehce zašpičatělá, úměrně velká vůči tělu. Obličejová část je vůči mozkovně v poměru 2:3 s výrazně viditeným stopem. Uši jsou kratší, trojúhelníkového tvaru dobře osrstěné, svěšené  volně podél hlavy. Oči jsou posazeny mírně šikmo, bez viditelného bělma. Duhovky jsou laděny do různých odstínů hnědé, které odpovídají barevným plotnám na srsti. Srst, která pokrývá celé tělo, je středně dlouhá, na dotek jemná a hebká. Nejčastěji se vyskytuje v barvách černo-bílá, oranžovo-bílá, hnědo-bílá či trikolorní. Bretaňští ohaři se rodí buď ve formě bezocasé, krátkoocasé, nebo s dlouhým ocasem.  

Využití plemene

     Nejčastější využití bretaňských ohařů je v myslivosti a sokolnictví, kde díky svým výborným vlohám k vystavování a prostornému hledání, jsou velmi užitečnými pomocníky. Při společných honech jsou nejčastěji využíváni k lovu drobné pernaté zvěře. Jako dobří aportéři a plavci jsou vhodní k lovu kachen. Dokáže obstojně aportovat i drobnou zvěř srstnatou, až do velikosti lišky, není to však jejich specialita. V poslední době, jsou díky své dobré a přátelské povaze velmi často využíváni jako společenské plemeno a to i  při canisterapii. Jejich hbitost, rychlost, poslušnost a ovladatelnost je zase využita při agiliti.  Je znám i případ, kdy bretoňák z ČR je využíván maďarskými celníky při vyhledávání drog na letišti.


Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky